Mohlo by se zdát logické, že jde člověku jenom o to, kolik si vydělá za daný časový úsek, trvající od výplaty k výplatě, tedy obvykle kolik si vydělá měsíčně. Protože s takovou částkou se pak dá naplánovat, jak se bude v dalších měsících žít, tato se dá vhodně rozvrhnout, aby to člověku vyšlo, aby mu peníze nedocházely samy od sebe.
Dalo by se tedy uvažovat tak, že člověk potřebuje vědět jenom to, kolik si měsíčně vydělá, plus by měl vědět i to, zda se z takto získané částky dá vyžít.
Jenže ono to zase až tak prosté není. A když se nad tím někdo pořádně zamyslí, zjistí možná i ke svému překvapení, že ani tento údaj ještě nestačí. Že je záhodno znát i výpočet čisté hodinové mzdy 2021.
Proč by měli lidé vědět i to, že je i v tomto ohledu stanovena minimální mez, že i hodinová mzda musí mít určitou minimální výši? K čemu je tohle jenom dobré?
Znát svou hodinovou mzdu je ale i přesto určitě žádoucí. A je dobře, že naše vrchnost stanovila spodní hranici i u této. Díky takové garantované hodinové mzdě je totiž jisté jedno. A sice to, že každý zaměstnanec bude pracovat za únosných podmínek.
Vždyť k čemu by vlastně došlo, kdyby neexistovala minimální hodinová, ale jenom měsíční mzda? Někdy by se mohlo stát, že by zaměstnavatel zaměstnanci, který nemá kam odejít, nabídl sice zákonem stanovenou minimální mzdu, ale mohl by za to žádat dejme tomu neúměrně dlouhou pracovní dobu, kvůli čemuž by pak odměna za každou hodinu práce nestála vlastně za moc a možná za nic.
Zatímco díky minimální hodinové mzdě, jež se musí každopádně vyplatit, je jisté, že zaměstnanci zůstane i jeho důstojnost. A i na tom v civilizované společnosti záleží.
A tak se u nás musí dodržet obojí. I minimální měsíční mzda, i minimální mzda hodinová. Je to krajně důležité pro každého zaměstnance. Kterému by se mohlo jinak třeba stát, že by dělal za minimum od nevidím do nevidím a měl tak v průměru míň na hodinu, než i ten poslední žebrák či nemakačenko.
Published by