Lidské tělo je úžasný stroj. Srdce nepřetržitě pumpuje krev, plíce se roztahují a nasávají vzduch, mozek zpracovává informace. Vše v našem těle se neustále pohybuje, mění a přizpůsobuje vnějším podmínkám. Pohyb je synonymem života.
Jak to ale vypadá, když se hýbat přestaneme?
Civilizace klade na každého z nás nároky, které v období, po které jsme se vyvíjeli jako druh, neexistovaly. Především většina z nás má zaměstnání, kde se sedí nebo se pohybujeme velmi jednostranně.
Není běžné, aby dospělý člověk denně běhal za potravou, což ale u pralidí běžné bylo. Jejich svaly se denně stahovaly při lovu, posilovaly se, srdce bušila rychle a mocně a namáhala tak kardiovaskulární systém. Přejídání neexistovalo, protože zásoby byly omezené a lov náročný.
Lov dnešních dnů ve vyspělém světě vypadá jinak. Lovíme denně barevné papírky, které si potom podle kvality služeb a práce vyměňujeme. Civilizace přinesla spoustu krásných věcí, ale ochudila nás o jednu důležitou věc. O zdravý pohyb na čerstvém vzduchu.
Našim kloubům, šlachám a kostem pravidelná zátěž vadí mnohem méně, než by se mohlo zdát. Ničení kloubů a šlach sportem (v rozumné míře) je mnohem méně žhavé než se tvrdí. Více tělu vadí jednostranné zatížení způsobené obezitou nebo dlouhým sezením či stáním. O kardiovaskulárním systému a hladinách cholesterolu nemluvě.
Které sporty jsou tedy pro naše tělo nejvhodnější a nepřirozenější?
Na jednom z prvních míst je obyčejný běh. Zapojujeme většinu svalových skupin, páteř je rovná a navíc jde o takzvané kardio, tedy cvičení, kterým zdravě zatěžujeme krevní oběh.
Omylem je běhat na asfaltovém nebo jiném tvrdém povrchu, který našim kloubům skutečně nesvědčí, protože je z hlediska délky evoluce absolutní novinkou. Běh na vyšlapaných cestách nebo trávě či třeba upraveném povrchu stadionu je naopak tou správnou trefou do černého.
Pro starší lidi je samozřejmě vhodnější chůze, která je logicky méně zátěžová. Procházky by měly být dlouhé a odehrávat se nejlépe v přírodě. Dvě hodiny „motání se“ ve smogu plazícím se mlžným městem nic neřeší.
Cyklistika není tak úplně tělu nepřirozená, jak by se mohlo stát. Je tu jen třeba dát si pozor na záda, hlavně křížovou oblast a krční páteř.
Nicméně, nejžhavějšími kandidáty na zdravý pohyb jsou tanec nebo jóga, zapojující do hry vnitřní svalové struktury. Choďte na aerobik, na bosu, zavěste se na lana. Možností je nepřeberně. Cvičitelé vám určitě nabídnou kvalitní radu, co je právě pro vás tou nejlepší volbou.
Pohyb je nám navíc, také díky evolučnímu nastavení, příjemný a přináší pocit uspokojení a klidu, který málokde jinde najdeme.
Všechno, co je potřeba, je vstát a udělat první krok.
Tělo stvořené k pohybu
Published by